Mozek je výjimečný orgán, který reguluje a řídí podstatnou část procesů v našem těle.

Výjimečný je také svou závislostí na neustálém přísunu okysličené krve a ve srovnání s ostatními lidskými tkáněmi jen velmi omezenou schopností regenerace. Jedna z mála věcí, které o mozku víme spolehlivě již dlouhou dobu je fakt, že při zástavě nebo kritickém omezení průtoku krve dochází v příslušné postižené oblasti mozku ve velmi krátké době k odumírání mozkové tkáně, které je, bohužel, velice často nevratné.

Situaci, ke které vede přerušení prokrvení některé části mozkové tkáně souhrnně označujeme jako cévní mozkovou příhodu (CMP). Obecně dělíme CMP na ischemické (cca 95% mozkových příhod) při kterých dochází k “ucpání” mozkové tepny a krvácivé (hemoragické) kdy dochází ke krvácení do mozkové tkáně (cca 5% mozkových CMP). Mozková příhoda je velmi vážný medicinský problém a představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtnosti a invalidity naší populace.

Ischemická mozková příhoda (jinak nazývaná také jako mozkový infarkt či mrtvice) obecně vzniká dvěmi základními mechanismy:
Trombotickým uzávěrem tepny
Embolizačním uzávěrem tepny

(Atero)trombotická mozková příhoda se rozvíjí v důsledku ruptury aterosklerotického (cholesterolového) plátu, který se utváří uvnitř tepny dlouhou dobu (zpravidla desítky let). Za určitých okolností dojde k prasknutí povrchu aterosklerotického plátu uvnitř tepny, na jeho povrchu se vytvoří krevní sraženina, která svým objemem kriticky omezí nebo zcela zastaví průtok krve postiženou tepnou.

Embolizační cévní mozková příhoda vzniká mechanismem zcela odlišným. K vytvoření krevní sraženiny (trombu) dochází v jiné části oběhového systému (zdaleka nejčastěji v srdci) a do mozkové tepny je zanesena proudem krve. Jakmile se sraženina dostane do mozkové tepny s průměrem menším než je objem sraženiny, svou masou tepnu ucpe a zabrání přívodu krve do oblasti za sraženinou.

Cévní mozková příhoda má mnoho společného se srdečním infarktem – ať už se týká rizikových faktorů či mechanismu vzniku, tak částečně i pokud se týká její léčby.
Srdeční infarkt v současnosti řešíme rutinně provedením srdeční katetrizace s ošetřením infarktové tepny.
U mozkové příhody velmi často (především u starších pacientů) není prováděna v akutní fázi prakticky žádná specifická léčba! Ve vybraných případech je pacientům s akutní CMP krátce po jejím vzniku podávána infuze se schopností rozpouštět krevní sraženinu – tzv intravenozní trombolýza – stejným způsobem, jako jsme srdeční infarkt léčili před 30ti lety..

Mozkový infarkt je sice v principu možné řešit stejným způsobem jako dnes léčíme srdeční infarkt, v praxi se bohužel ke katetrizačnímu výkonu dostane jen méně než 5 % pacientů s akutní CMP!
Důvodů proč je tomu tak je celá řada – a jejich podrobný rozbor přesahuje ambice tohoto textu.

S ohledem na stále nepovzbudivé výsledky léčby akutní CMP a velmi omezené schopnosti regenerace mozkové tkáně po CMP je zřejmé, že klíčová je především prevence cévní mozkové příhody.

Obrovský význam má proto věnovat pozornost:

1, Všem rizikovým faktorům které vedou k procesu aterosklerózy (“kornatění tepen”)

2, Aktivní pátrání po srdeční arytmii (nejčastěji fibrilace síní) – ve snaze o včasné odhalení rizika tvorby krevních sraženin v srdci

Rizikové faktory aterosklerózy které umíme (a měli bychom) kontrolovat jsou:
– krevní tlak – optimálně pod 135/85mmHg při domácím měření
– LDL cholesterol – cílové hodnoty jsou dle individuálního rizika (obecně vždy pod 3,0mmol/l)
– kouření cigaret – enormní rizikový faktor!
– fyzická aktivita
– při onemocnění diabetem (cukrovkou) je důležitá její velmi dobrá kompenzace

Pro aktivní pátrání po srdeční arytmii – fibrilaci síní využíváme:
– ultrazvukové vyšetření srdce kterým odhalíme typické změny na srdci signalizující riziko fibrilace síní
– EKG holter – 24 hodinovou monitoraci – využívanou jako základní nástroj k aktivnímu pátráni po poruchách srdečního rytmu
– EKG pásy – jakožto pokročilé modernější monitorační metody – výrazně efektivnější v záchytu epizod fibrilace síní

Pokud již pacient cévní mozkovou příhodu prodělá, je pro další léčbu (sekundární prevenci) velice důležité mít jasno v příčině/mechanismu vzniku CMP – což je v běžné praxi stále opomíjemo!

Léčba pacientů po prodělané trombotické mozkové příhodě je totiž odlišná od léčby pacientů kteří prodělali embolizační CMP!

U všech pacientů po proběhlé ischemické cévní mozkové příhodě nejasné příčiny má aktivní pátrání po srdeční arytmii – fibrilaci síní – zcela zásadní význam!
S postupem času se – především díky moderním metodám monitorace EKG – ukazuje, že podíl mozkových příhod vznikajících v důsledku nerozpoznané srdeční arytmie je mnohem vyšší, než se dosud předpokládalo.

Rozhodně neexistuje nic jako “zbytečně provedená monitorace EKG “- je tomu právě naopak!
Sami se v naší ambulanci stále častěji přesvědčujeme, že naše představa o četnosti výskytu paroxysmálních (záchvatovitých) forem fibrilace síní je ve skutečnosti jen jakousi špičkou ledovce.
V tomto smyslu jsou nastupující moderní metody dlouhodobé monitorace EKG pacientem bez nadsázky průlomem v oblasti prevence cévní mozkové příhody.

Aktivní snaha o odhalení a kontrolu všech rizik CMP je nejefektivnějším způsobem předcházení cévní mozkové příhodě.

Protože nejlepší mozková příhoda je vždy ta, kterou pacient nedostane.

MUDr. Lumír Francek