Cholesterol. Proč ho řešit?

MUDr. Lumír Francek
MUDr. Lumír Francek

Cholesterol je látka přirozeně přítomná v lidském těle. Jeho funkce je jednak pomocná úloha při zpracováním stravou přijatých tuků, dále tvoří nedílnou stavební součást buněčných membrán a v neposlední řadě je důležitý k tvorbě hormonů a vitamínu D.

Při určitém stupni zjednodušení můžeme cholesterol rozdělit na celkový cholesterol a jeho dvě hlavní součásti (frakce) HDL cholesterol a LDL cholesterol. HDL cholesterol (někdy označován jako „hodný cholesterol“) slouží především k vychytávání a zpětnému transportu cholesterolu z tkání do jater, kde pak může být dále metabolizován. Je tedy jednoznačně užitečný a jeho vysoká koncentrace v krvi je pozitivní, žádoucí a dokonce je někdy dávána do souvislosti s dlouhověkostí.

Naproti tomu LDL cholesterol (někdy označován jako „zlý cholesterol“) představuje vysoce rizikovou frakci, která při vysokých hodnotách jednoznačně zrychluje proces aterosklerózy – tedy předčasného stárnutí oběhového systému.

Základním problémem LDL cholesterolu je fakt, že se lidský organismus nedokáže přirozeně vyrovnat s jeho vysokou koncentrací v krvi. Místo toho, aby byl nadbytečný LDL cholesterol z těla eliminován (vyloučen), reaguje krevní oběh jeho patologickým ukládáním v orgánech – typicky do stěny tepen. Postupná akumulace cholesterolu ve stěně tepen vede k progresivnímu zmenšování průřezu tepny (lumen). To vede ke zhoršování průtoku krve postiženou tepnou a v důsledku toho pak ischemii (nedokrvení) daného orgánu. Akutní komplikací je potom stav, kdy tzv. nestabilní cholesterolový plát praskne, následně v tomto místě dojde k vytvoření krevní sraženiny, která „ucpe“ postiženou tepnu a dochází k projevu akutní ischemie. V případě, že je postižena koronární tepny na srdci – dochází k vzniku akutního srdečního infarktu. Pokud trombotický uzávěr postihne mozkovou tepnu, dochází k akutní cévní mozkové příhodě. Při uzávěru končetinové tepny dochází k akutní ischemii – nezřídka končící nutností amputace končetiny.

Všechny výše uvedené klinické příhody mají společné jedno podstatné – je dramaticky efektivnější a jednodušší věnovat maximální pozornost jejich prevenci v podobě kontroly hladin LDL cholesterolu (a dalších rizikových faktorů) než se potýkat s akutním stavem ischemické příhody. Vedle bezprostředního ohrožení života v konečném důsledku pacienta invalidizují – jejich následky jsou často nevratné

Je dobře zdokumentováno několik faktorů, které ovlivňují hladinu cholesterolu. Určitý podíl hrají genetické predispozice, které ovlivnit nelze. Z velké části jsou ale hodnoty cholesterolu jakýmsi zrcadlem naší životosprávy. Pokud se týká stravovacích návyků, mají na snížení hodnot cholesterolu pozitivní efekt:

zvýšený příjem

  • trans-nenasycených mastných kyselin (vysoce kvalitní tuky jejichž zdroji jsou například vejce, mořské ryby a mořské plody, vlašské ořechy, chia semínka)
  • vlákniny (celozrné potraviny, luštěniny, hnědá rýže, ořechy, ovoce a zelenina)

 mírná konzumace alkoholu

snížený příjem

  • nasycených mastných kyselin (obsažené v uzeninách, másle, sádle, tučných mléčných výrobcích a tučném mase. Velmi vysoký obsah vykazují tzv „tropické tuky“(kokosový, palmový). Například v kokosovém oleji jich najdeme neuvěřitelných 88 – 94 %
  • sacharidů ( typicky bílé sladké pečivo, brambory, těstoviny, dorty, zmrzliny)

Mimo dietní doporučení mají prokazatelný účinek na snížení hodnot cholesterolu také:

  • Snížení tělesné hmotnost (především obvod pasu pod 94cm u mužů, pod 80cm u žen)
  • Zanechání kouření
  • Zvýšení fyzické aktivity

Z uvedeného jasně vyplývá, že ke zvýšeným hodnotám cholesterolu obecně řečeno přispívá sedavý (západní) způsob života a také typicky český jídelníček.

Problém zvýšené hladiny cholesterolu se týká téměř 70 % dospělé české populace!

Je tedy zřejmé, že úprava životosprávy v duchu výše uvedených doporučení je u podstatné části populace jen velmi málo reálná. U vysoce motivovaných pacientů povede úprava životního stylu k znatelnému snížení hodnot cholesterolu. Pro podstatnou část osob s vyšším cholesterolem bude hlavním (ne-li jediným) způsobem, jak dosáhnout cílových hodnot cholesterolu, farmakoterapie.

Základem léčby hypercholesterolemie jsou takzvané statiny. Vývoj této skupiny léků a jejich zavedení do klinické praxe znamenaly pro kardiologii bez nadsázky přelomový objev srovnatelný snad pouze s objevením antibiotik v léčbě bakteriálních infekcí.

I když se k léčbě dyslipidemií (poruch metabolismu tuků) využívají i další léky, zůstávají statiny zlatým standartem léčby.

Otázku cílových hodnot cholesterolu nelze zodpovědět jednoduše. Především proto, že se doporučené cílové hodnoty LDL cholesterolu u jednotlivých pacientů liší v závislosti na jejich konkrétním kalkulovaném kardiovaskulárním riziku a případné přítomnosti manifestních kardiovaskulárních onemocnění. Obecně lze říci, že čím větší je kardiovaskulární riziko konkrétního pacienta, tím „náročnější“ jsme na snižování hodnot jeho LDL cholesterolu.

Podrobné vysvětlení konkrétních limitů a cílových hodnot LDL cholesterolu je natolik komplexní, že přesahuje ambice tohoto textu.

Zhodnocení individuálního rizika pacienta a případné doporučení zahájení (či úpravy) léčby dyslipidemie je plně v dikci ošetřujícího lékaře – specialisty.

Vysoký LDL cholesterol (stejně jako vysoký krevní tlak) nebolí. A v tom spočívá jeho hlavní problém.

Ve vyspělých západních zemích panuje přesvědčení, že by každý člověk měl znát hodnoty svého cholesterolu.

Američtí autoři tvrdí, že žádná země na světě nemá prostředky na to, aby poskytla odpovídající léčbu statiny každému pacientovi, který ji potřebuje.

Toto v žádném případě pro Českou republiku neplatí! Každý pacient má možnost nejen znát své hodnoty cholesterolu, ale v případě potřeby především dostat odpovídající léčbu. Stačí na cholesterol myslet – a řešit ho.

MUDr. Lumír Francek

Mohlo by Vás také zajímat

Infarkt myokardu

Cévní zásobení srdce je zajišťováno věnčitými (koronárními) tepnami. Srdeční infarkt

Fibrilace síní

Fibrilace síní je nejčastější a zároveň nejvýznamnější arytmií se kterou